DeJavu - 9. část

23. březen 2010 | 19.54 | | autor: michaela
› 

Twilight povídka od Michaely 

Carlie se začíná sbližovat s Edwardem.

Z pohledu Carlie...

Ráno jsem se vzbudila brzo. Dnes nenechám Billyho vyhrát, rychle jsem vstala a vlezla do koupelny. Byla jsem rychle hotová, dokonce dřív než bráška vstal. Šla jsem do kuchyně připravit snídani. Mamka má dnes volno, tak jí necháváme spát. Včera v noci s taťkou dost řádili, ale je vážně moc hezké, že se mají pořád tak rádi. Taky bych chtěla mít tak láskyplný vztah. Udělala jsem obložené talíře a kakao.

Billy za chvíli přišel, sedl si ke stolu a udiveně hvízdl: ,,no Carlie, ty si se překonala!"

,,To víš mam skvělou náladu" usmála jsem se ,,a radši jez, ať můžeme jet." Rychle se nasnídal a jeli jsme do školy. Už když jsme přijížděli ke škole, zahlédla jsem džíp a hned vedle něj stříbrné volvo.

<Paráda, je tady> Zaparkovala jsem a hned jsme šli za Amy. Nesnažila jsem se o komunikaci, stejně mají oči a uši jen pro sebe. Řekla jsem jen ,,ahoj" a šla sama do školy.

Loudala jsem se a najednou za mnou promluvil ten nejkrásnější sametový hlas: ,,můžu tě doprovodit?"

S údivem jsem se otočila:,,ty by jsi chtěl?"

,,Samozřejmě, proto se ptám," usmál se na mě tím pokřiveným úsměvem Edward. Šli jsme pomalu ke škole: ,,mimochodem, co máš první hodinu?"

,,Chemii," řekla jsem ,,a ty?"

,,Fyziku," odpověděl.

,,Ale to je na druhé straně, jak to stihneš, za chvíli zvoní."

,,Jsem jako vítr." Zastavili jsme se před mojí třídou.

,,Tak po hodině," řekl Edward a odcházel. Vešla jsem do třídy a šla si sednout k Amy. Vyndala jsem si učebnici, dnes bude profesor předvádět nějaké pokusy.

Amy si přisedla blíž ke mě a začala šeptat: ,,Billy jde dnes k nám."

,,Amy neblázni, je mu patnáct."

,,Co si o mě myslíš, mám rozum né?!"

,,Tak fajn," řekla jsem a začala sledovat profesora. Když zazvonilo posbírala jsem si věci a vyšla ze třídy. Už tam stál, opíral se o zeď a ignoroval obdivné pohledy procházejících dívek. Když mě uviděl, odlepil se od zdi a přišel ke mě.

,,Tak teď už můžeme jít spolu," řekl mi a objal mě kolem pasu. Podlomili se mi kolena a rozbušilo srdce. <Co to se mnou je?>

,,Jak to," zeptala jsem se omámeně.

,,No máme biologii," odpověděl mi s poťouchlým úsměvem.

,,Jo máš pravdu, zapoměla jsem." Vedl mě chodbou na biologii. Cestou na nás všichni zírali. Holky mě probodávaly pohledy. Došli jsme do třídy a sedli si do lavice. Nic jsme neříkali a já pořád přemýšlela jak mu mám říct co mám na srdci.

Otočila jsem se na něj: ,,chtěla bych tě někam pozvat, třeba na kolu, jestli chceš."

Podíval se na mě, jiskřičky v očích: ,,moc rád půjdu, ale tu kolu platím já."

,,Dobře, souhlasím."

,,V kolik mám pro tebe přijet?"

,,V sedm?"

,,Fajn, v sedm jsem u vás." Musela jsem se usmívat, asi jsem vypadala jako pako. <Mám rande s Edwardem> Koukl se na mě a mrknul. Sakra, zapoměla jsem na jeho schopnost číst myšlenky. Zazvonilo, já si uklidila učebnici a odcházela. Když jsem byla u dveří, tak jsem se otočila, ve třídě jsme byli sami.

,,Chtěla bych o tobě všechno vědět, jsi pro mě záhada," řekla jsem mu. Zatvářil se provinile. ,,A mimochodem, nelez mi do hlavy," a vyšla jsem ze třídy.

Dohnal mě: ,,ty to víš, ale jak...?

,,Mám skvělý pozorovací talent."

,,Jo, to máš." Usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil i když trochu rozpačitý.

,,Tak kam to bude teď?" zeptal se.

,,Já mám tělocvik."

,,Já taky, tak máme společnou cestu." <Jak to, ještě jsem ho tam neviděla>

Došli jsme k dívčí šatně, ,,tak za chvíli" a pokračoval dál. Vešla jsem do šatny, převlékla se a šla do tělocvičny. Byla jsem dost nervózní, ale rozcvičku jsem přežila i povinnou gymnastiku. Začali jsme hrál vybíjenou. Jsem dost mrštná a tělocvik mě baví, vždyť jsem napůl indián. Chtěla jsem rychle uhnout před míčem, ale špatně jsem šlápla a už jsem seděla na zemi. Asi jsem i vykřikla. Bolestí mi tekly slzy a držela jsem si kotník. Náhle byl u mě Edward a opatrně mě zvedal do náruče.

Profesorka se rozzlobeně ptá: ,,pane Cullene, co si myslíte, že děláte?!"

,,Nesu Carlie na ošetřovnu" odpověděl jí Edward a šel z tělocvičny.

,,Bolí tě to moc?" ptá se starostlivě Edward.

,,Jo, bolí" sykla jsem. Donesl mě na ošetřovnu a položil na lehátko. Paní Coopová přišla a ptala se co se stalo.

,,Na tělocviku jsem špatně šlápla, asi jsem si vymkla kotník," snažila jsem se jí vysvětlit.

,,Musím vám sundat botu, abych se mohla podívat."

Začala mi rozvazovat tenisku, sundala mi ponožku a prohmatala kotník. Zasténala jsem.

,,Začíná nám to otékat a také modrat. Chce to odborné ošetření, já vám na to dám jen obklad."

Edward přišel ke mě: ,,odvezu jí do nemocnice, mohla byste nás omluvit?"

,,Samozřejmě a už jeďte," řekla paní Coopová. Edward mě vzal zase do náruče a odnesl mě ke svému autu.

,,A co moje věci a auto?"

,,Zavolám Alice a ona ti to přiveze domů."

O to jak se dostane Billy ze školy, jsem nemusela mít strach. Vždyť jede k Amy. Edward otevřel zadní dveře a chtěl mě tam posadit.

,,Já nechci sedět vzadu," protestovala jsem.

,,Budeš tam mít větší pohodlí," odpověděl mi Edward.

,,Ne, já chci být vepředu!"

Už se se mnou nehádal a posadil mě na přední sedadlo, jen ho trochu odsunul abych si mohla natáhnout nohu. Ještě než si sedl za volant, vyndal mobil a někomu volal.

Přijeli jsme k nemocnici. Opatrně mě vyndal z auta a nesl mě dovnitř. V hale stál doktor, byl hodně podobný Edwardovi a také sestra s kolečkovým křeslem. Zamračila jsem se a zrudla. Naklonila jsem se k Edwardovu uchu a pošeptala mu: ,,do toho křesla si nesednu!" Usmál se.

,,Ahoj tati," pozdravil doktora. <Aha, proto ta podoba>

Pak se otočil na sestru: ,,to křeslo nebude potřeba, odnesu jí."

,,Ale to jsou předpisy," řekla sestra.

Doktor Cullen se na ní usmál: ,,to je v pořádku, Edward to zvládne, ale děkuji."

Došli jsem do ordinace, Edward mě položil na lehátko a ustoupil ke zdi. Doktor Cullen mi sundal obklad, moje noha byla fialová a děsně oteklá.

,,Vypadá to zle, ale je to jen vymknuté, týden si poležíš a budeš v pořádku," říká mi, ,,dám ti na to dlahu."

Smutně jsem se koukla na Edwarda. <týden tě neuvidím>

,,Neboj," zašeptal. K něčemu je čtení myšlenek dobré.

,,Tak za týden na kontrolu a buď v klidu," řekl mi doktor Cullen, pak se otočil na Edwarda: ,,dovez jí domů v celku."

Kývl a a už mě nesl do auta. Přijeli jsme k našemu domu. Edward mě opatrně vynesl z auta a šel ke dveřím. Mamka nás asi zahlédla, tak nám otevřela dveře.

,,Co se stalo?"

,,Mami, všechno ti to vysvětlím," začala jsem rychle vysvětlovat.

,,Na tělocviku jsem špatně šlápla, vymkla jsem si kotník, Edward mě odvezl do nemocnice, jo tohle je Edward Cullen," on se zářivě usmál a já pokračovala s vysvětlováním. ,,v nemocnici mě ošetřil Edwardův otec."

,,Dobře, to bylo celkem vyčerpávající," řekla mamka, pak se podívala na Edwarda: ,,odnes jí nahoru do pokoje a po tom mi to přijď vysvětlit podrobněji."

,,Ano, hned!" odpověděl Edward.

Odnesl mě do pokoje a opatrně mě položil na postel. Zůstal stát a díval se na mě.

Smutně jsem se usmála: ,,tak to asi žádné rande nebude?"

,,Všechno vysvětlím tvé mamince, zařídím vše kolem tvých věcí a večer přijdu, tedy pokud chceš?" a tázavě se na mě podíval. Musela jsem se zahihňat, <to je ale hloupá otázka, vždyť po ničem jiném netoužím>

,,Jasně, že chci!"

,,Tak večer," a odešel.

Za chvíli přišla mamka a přinesla mi džus a léky. Spolkla jsem prášek.

,,Já myslela, že nejsi nešikovná," usmála se na mě.

,,Jo já taky, byla to nešťastná náhoda," odpověděla jsem jí.

,,Tak si teď trochu odpočiň, udělám ti něco dobrého k jídlu."

,,Dobře" a zahrabala jsem se do deky. Asi jsem vážně usnula, probudil mě příjezd auta.

Chtěla jsem se podívat jestli je to můj Rabbit, ale vzpoměla jsem si, že nemám chodit. Potom jsem slyšela bouchnutí domovních dveří a tlumený rozhovor. Tak to bude taťka a vzápětí mi to potvrdil dupot po schodech. Zaklepal na dveře.

,,Pojď dál tati."

,,Ahoj miláčku, jak jsi poznala, že jsem to já?"

,,Slyšela jsem tě dupat po schodech."

,,No dovol, já přeci nedupu, jsem vlk," na oko se zamračil.

,,Jo jo vlk, ale už trochu přestárlý."

,,Já ti dám přestárlý, jsem v plné síle, odpověděl taťka s úsměvem a objal mně

,,Tati, stojí venku Rabbit?

,,Stojí, proč?"

,,Musela jsem ho nechat ve škole a měla mi ho přivézt Alice Cullenová."

,,Tak, a kdo tě přivez?"

,,Edward, její bratr."

Taťka se poťouchle usmál:,, tvůj nový kluk?"

,,Tak něco, aspoň doufám."

,,Fajn, už se těším až ho poznám."

,,Slíbil mi, že přijede večer, tak asi jo."

,,Teď si chvilku odpočiň, mamka ti přinese tvoje oblíbené jídlo."

,,Jupí, kaše a sekaná, mňam, ,,zajásala jsem.

Taťka se usmál a šel do ložnice, zřejmně do sprchy. Potom přišla mamka a na podnose mi přinesla večeři:,,dobrou chuť holčičko."

,,Děkuju, mami."

Všechno jsem snědla, měla jsem už hlad. Položila jsem tác na stolek a zase si lehla. Ty prášky mně dost uspávají, tak jsem zase vytuhla. Probudila jsem se když se začalo stmívat a z kuchyně jsem slyšela hlasy. Potom zase dupot po schodech, ale měkčí, takže to byl Billy.

Bez klepání vpadl ke mně do pokoje a skočil mi na postel. Jen tak tak jsem ucukla nohou a sykla bolestí.

,,Jé promiň, já zapomněl."

,,Čau, tak jak bylo u Amy?"

,,Skvěle, já jí vážně miluju, ale ona je tak opatrná. Řekla mi, že musíme počkat až mi bude víc. Zatím jsme se líbali."

,,Zadrž, nechci slyšet tvůj sexuální zážitek!"

,,No neboj, víc toho nebude."

,,Billy jsem ráda, že je Amy tak rozumná, kdyby to někdo zjistil, tak má malér nezapomeň!"

,,Jo já vím a co ty a Edward?"

,,Slíbil mi, že večer přijde, ale ještě tu není, tak nevím."

Najednou jsme zaslechli auto na cestě:,,máš ho tady," řekl Billy a mrknul na mně.

Seděli jsme a poslouchali zvuky zespoda. Chvíli tam mluvili a pak jsme slyšeli kroky na schodech.

Billy se zvedl a šel ke dveřím:,,tvůj princ je tady," zašeptal a otevřel. Musel rychle couvnout zpátky do pokoje, protože prostor dveří vyplnil obrovský plyšový medvěd. Za ním vešel Edward a usmíval se svým pokřiveným úsměvem. Koukla jsem na Billyho, ten na mně znovu mrknul a už se za ním zavřeli dveře.

,,Páni, to je ale obrovský medvěd," řekla jsem.

,,Ale není dost velký na to, abych vyjádřil co k tobě cítím, odpověděl mi Edward.

Postavil medvěda za postel a opatrně si přisedl ke mně. Sedla jsem si. Nevěděla jsem co mám říkat a on asi taky ne, tak jsme jen seděli a dívali se na sebe. Venku už byla tma, tak jsem rozsvítila lampičku a dál jsme jen seděli a mlčeli. Edward se rozpačitě usmál a ptá se:

,,můžu tě políbit?"

Srdce se mi rozbušilo a cítila jsem jak rudnu <jak se může ptát, po ničem jiném netoužím>.

ZASE TY MYŠLENKY.

Ale Edward nečekal na odpověď a pomalu se ke mně přibližoval. Potom mně jemně políbil, cítila jsem elektrické jiskření když se dotkl mých rtů. Chtěla jsem mu zaplést ruce do vlasů, ale nechala jsem je dole. Nechtěla jsem ho polekat svou reakcí. Asi to vytušil, protože jsem cítila jak se usmál.Odlepil se od mých úst a vykouzlil svůj pokřivený úsměv.,,Páni, to bylo ...." vydechla jsem.

,,Dokonalé," doplnil mně Edward.

Ještě chvíli jsme se na sebe dívali a pak se zvedl, že už musí jít a přijde zase zítra. Rozloučila jsem se s ním a zase si lehla. Zhasla jsem světlo a koukala do stropu. Pak jsem usnula.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: DeJavu - 9. část katee 24. 03. 2010 - 19:39