Rozhovor s Robertem Pattinsonem - časopis Premiere

7. září 2011 | 19.00 | | autor: stmivani

Premiere: Jak dlouho trvalo natočení obou filmů?
Robert: 8 měsíců!

P: Kristen nám řekla 6.
RP: Já jsem musel zůstat dýl.

P: Probudil ses někdy a říkal sis: "Nemůžu uvěřit, že pořád točíme tenhle film."?
RP: Určitě, víte, jen dva měsíce jsme strávili natáčením v jedné místnosti před obrovským zeleným plátnem.

P: Doufám, že to byla postelová scéna!
RP: Ne! Postelovou jsme měli za den. Museli jsme točit scény, kde se nic neděje. Byli jsme uvěznění v té místnosti se zeleným plátnem a podlahou pokrytou umělým sněhem a doslova jsme strávili náš den pronesením jednoho slova, koukáním si vzájemně do očí, snažením se vypadat tak intenzivně, jak jen to jde.

P: Nikdo ti neřekl, že jsi byl součástí experimentu?
RP: Přesně to to bylo, "Na 8 týdnů vás dáme do téhle zelené místnosti a uvidíme, kdo odpadne první."

P: Přišel Bill Condon na plac se svým Oscarem v ruce?
RP: Ne, takový není. Ale nemyslím si, že si uvědomuje, do čeho se pustil. Ale je to člověk, který se moc nestresuje, nebo to umí dost dobře skrývat. Je to vážně zábavné. Všichni za ním běhali, křičící: "Bille, viděl jsi tohle? Je to nesmysl!" A on se na ně jen podíval a řekl "Já vím, je to šílený." A v další vteřině byl pryč.

P: I tak se dají řešit problémy.
RP: Měli byste ho vidět. "Úplně s tebou souhlasím. Je to hrůza." A pak zmizí na celej den. Je s ním velká sranda a tak se snažil dostat něco ze svého humoru i do filmu. Twilight sága není zrovna známá pro svoji vtipnou stránku, předešlí režiséři lpěli na úzkostlivém pojetí. Začátek posledního filmu je úplný opak: světlý, uvolněný...

P: První ukázky z traileru opravdu vypadaly zářivě a slunečně.
RP: Bill je i skvělým scénáristou. Jako Chris Weitz, který byl s New Moon odvážnější. Nebál se občas trochu odbočit od knihy. Když v jakémkoli jiném filmu nějaká věta nefunguje, tak to během natáčení změníme. Ale to s Twilight vždycky nešlo. Když jsem nebyl spokojený s textem, tak mi bylo řečeno: "Musíš to říct. Je to v knize!" Bill nezaváhal, "Přizpůsobíme si to, je to, konec konců, můj film..." *směje se*

P: Teď jsi naštval miliony fanoušků.
RP: Škoda. To mi připomíná něco, co jsem viděl nedávno, narazil jsem fotku slečny, které na sobě měla vytetovanou slavnou hlášku "A tak se lev zamiloval do jehňátka". Podíval jsem se na to podruhé a ona místo toho měla "A tak se jehňátko zamilovalo do lva". Umíte si to představit, mít filmovou hlášku vrytou do vaší kůže a navíc ani ne správně?

P: V prvních třech filmech šlo o pořád potlačovanou sexualitu.V tomhle filmu je to jízda: půlnoční koupele, sexuální scény při kterých se láme postel, uspěchané těhotenství... Nevím, jestli to všechno najednou zvládnu.
RP: Abych byl upřímný, tak mě to taky trochu vyděsilo. Když jsem slyšel o poslední knize a bylo mi řečeno: "Uvidíš, celou dobu spolu spěj, je to občas i drsný. Jacob se zamiluje do dítěte...", byl jsem oněmělý. Když je to takhle shrnuté, tak byste si mysleli, že je to ten nejpokaženější příběh vůbec. Ale když to čtete, tak to není tolik šokující/skandální. Pro ty, kteří neznají knihy, to bude určitě nejzajímavější film celé ságy. Opustili jsme žánr teenagerovské fantazie a vstoupili jsme do zvláštního dramatu, které občas sklouzne k hororu. Jsou scény, ve kterých Bella vypadá jako mimozemšťan. Když jí dítě hryže zevnitř, vypadá tak slabě a děsivě. Kristen musela mít šílený make-up a když jsem ji viděl přicházet na plac, zeptal jsem se štábu: Jste si jistí, že točíme Twilight? Nemá to být neškodné a PG 13?"

P: Jsem si jistý, že se to Davidu Cronenbergovi bude líbit. (Robert zrovna dotočil film Cosmopolis.)
RP: Myslím si, že si pár scén užije, jako třeba tu, ve které se do Belly dostávám kousnutím přes její placentu.

P: Myslím si, že Breaking Dawn zaujme nový druh diváků. Počínaje těmi, kteří to budou chtít vidět kvůli zvrácenému ději.
RP: Bude to za jejich peníze stát. Je to legrační. Žádný film takové velikosti si nedovolí takhle riskovat. Ale jelikož byly ty nejšílenější scény důležitou částí pro posun děje, nebylo možné, aby nebyly ve filmu. Každý den jsme se dívali jeden na druhého a říkali si "Myslím, že nemáme na výběr, musíme tyhle podivnosti natočit." Nešlo to nijak zmírnit.

P: Takže ses stal expertem na 'ústní císařský řez'?
RP: Byla to bezpochyby ta nejvtipnější věc, kterou jsem kdy musel udělat. Zvedl jsem hlavu a byl jsem pokrytý cottage sýrem nebo co to tam dali. Než jsme tu scénu točili, tak jsme si já, Stephenie Meyer, Kristen a porodní asistenka sedli a probrali s doktorem, kde bych ji měl kousnout, kdyby tahle situace nastala v reálném životě. Ten doktor se na nás trochu v rozpacích podíval a řekl: "Nemyslím si, že byste tohle mohl udělat v reálném životě." *směje se*

P: Začínám se na ten film těšit víc a víc...
PR: Taky se nemůžu dočkat. Pravděpodobně u toho umřu smíchy.

P: Zastav mě, jestli se mýlím, ale mám pocit, že se ta hysterie obklopující ságu uklidňuje, že můžeš teď vést v rámci možností normální život...
RP: Ne, ještě ne. Mám 40 sekund od momentu, kdy někam přijedu, než se mě někdo zeptám na autogram. Je to kvůli Twitteru. Kdyby ta stránka neexistovala, měl bych klid. Když se na někoho jen letmo podívám, hned vytahuje mobil. Jsem si naprosto vědom, že jsem v prdeli a že budu trávit podstatnou část mého dne setřásáním lidí. Je to frustrující.

P: Je pravda, že jste v Brazílii způsobili rozruch, když jste točili líbánky?
RP: Ano, kvůli jednomu člověku na letišti, který nás málem nechal zatknout. Pořád nevím proč, ale bylo to trochu děsivé. Ten chlápek z imigrace mi řekl: "Jsi v mé zemi, budeš hrát podle mých pravidel." Co jenom chceš, hlavně mě nech odjet z letiště. *směje se*


P: Jaký byl poslední den natáčení Breaking Dawn, kdy jsi musel dát sbohem čtyřem letům Twilight?
RP: Poslední den jsme byli s celým štábem v Kanadě. Byl to normální den na place Breaking Dawn, natáčeli jsme v noci, mrzlo a pršelo... Když asistenka klapkou ohlásila konec, všichni se zamkli ve svém traileru, nebyl ani slavnostní přípitek. Ale můj úplně poslední den přišel o něco později a byl úžasný. Část štábu jela do Karibiku dělat nějaké dotáčky. Byli jsme tam jen já a Kristen, žádné starosti... Natáčeli jsme v moři a tak jsem nemusel mít make-up ani kontaktní čočky. Bylo vedro, na konci dne jsme šli všichni na drink na pláž, sledovali jsme západ slunce. Sám sebe jsem se pak ptal, proč jsme tohle neudělali za ty čtyři roky. Všechny těžké chvíle prostě zmizely. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.55 (11x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář